Kousek té novoroční člověčiny.

31.12.2015 13:00

Tož Vám, kamarádi, prožívám poslední den roku. Dovolil jsem si ten luxus vstát až o půl jedenácté, a hned po otevření dveří z ložnice mně do nosu praštila silná vůně osmahnuté cibulky, masového vývaru a pečených klobásek, neboť má Gitka tvoří (tak jako každý rok touto dobou) obrovitánský hrnec té nejlepší slovenské kapustnice, jakou si jen dovedete představit. A tak od té chvíle chodím na střídačku do kuchyně důležitě pomáhat s mícháním ingrediencí a samozřejmě také s ochutnáváním, zda už je třeba maso dobře měkké, nebo klobáska dobře opečená, a tak. A chválím a chválím a chválím. Prostě zhruba tak, jak by se choval každý správný chlap, kterého si jen umím představit.

Do toho přepisuji starý diář, který dneškem dosluhuje a odchází na penzi, což dělávám také každý rok, ale letos už asi naposled, protože místo psaného diáře už jsem začal používat chytrý tablet, který je mnohem variabilnější a praktičtější. Nemusím v něm škrtat a přepisovat, události mi dokonce sám připomíná, a když ho správně naprogramuji, v lecčems dovede přemýšlet i za mně. A tak třeba když někam jedu, přímo v diáři si najdu jízdní řády, objednám a koupím jízdenku, kterou pak dokonce už nemusím ani tisknout, protože ji průvodčímu ukážu jen na obrazovce. Technika holt jde mílovými kroky dopředu, a já se s ní ještě zuby nehty snažím držet krok.

Do toho odpovídám na fejsbůku na různé obrázky, ve kterých mně označujete, a přejete mi především dobré zdraví, kapku štěstí a moře lásky. Moc Vám za tato přání děkuju, kamarádi, protože jsou - li vážně míněna, pak přejete věci, které jsou v životě lidském to nejdůležitější. Protože máte - li alespoň trochu slušné zdraví, máte - li milující rodinu kolem sebe a máte - li nějakou vlastní práci, která Vás naplňuje a baví a dodá Vám trošku peněz, abyste nemuseli strádat pod mostem, věřte mi, nepotřebujete víc. Už tak jste bohatší, než nějakých 85% lidí na naší planetě.

Venku za oknem už občas třeskne nějaká ta zkušební petarda, jak se mládež úúúž nemůže dočkat večera. Anebo možná slaví příchod nového roku jinde na světě, vždyť naše Země je obrovská, a jak se tak kroutí kolem sluníčka na své cestě po oběžné dráze, Nový rok už začal třeba na Fidži, na Vánočním ostrově v Tichomoří, nebo v Samoi. Před pár minutami také na Novém Zélandu (kam mimochodem zdravím svého nejvzdálenějšího klienta, pana Coulstona Alistera Mervyna z vesničky Red Church, se kterým jsem se seznámil, když tady v ČR učil angličtinu)

Velmi důležitým úkolem dnešního dne je také spřádání plánů na celý nový rok, na všech jeho tentokrát dokonce 366 dní. Patřím k lidem, kteří si dávají závazky a předsevzetí, a nestydím se za to, i když občas nějaký ten závazek nevyjde tak úplně, jak by měl. Ostatně zrovna v roce 2016 na mně čeká OBROVSKÁ PRACOVNÍ VÝZVA, do které už jsem vstoupil, a zrovna teď o svátcích tvořím její webovky a plány a postupy. Ty nejvěrnější kamarády a osvědčené glosátory během několika nejbližších dní pozvu do tajné skupiny rádců, kterou možná ještě dnes založím na fejsbůku, a poprosím je o to, aby mi (prozatím grátis) přispěli svými nápady, radami a moudrem, které v průběhu svého žití nasbírali. Na výsledky tohohle poradního sboru se už moc těším, a o tom, že mně notně popostrčí směrem k mému cíli ale vůbec nepochybuji.

Rád bych Vám všem, dámy a pánové, přátelé, kamarádi, mí spolupracovníci i klienti, i Vám všem, které zatím znám jen z virtuálního prostoru na internetu, ze srdce popřál, aby Vám nový rok vyšel ještě líp, než ten letošní, a aby se rok 2016 stal tím doposud nejlepším rokem Vašeho života. Prostě se seberte, neváhejte, a jděte za svými sny. I kdybyste na to v nejhorším případě byli jen sami, máte tu moc si to sami zařídit. Stačí totiž mrknout do zrcadla, a uvidíte v něm tu nejbáječnější osobu na světě. Nesmějte se, je to tak, Vy sami, každý jeden z Vás, jste středem svého vlastního vesmíru, kterému velíte a který se bude točit kolem Vás tak, jak Vy sami budete chtít. Neboť cokoliv si jen dokážete ve své mysli představit, to Vaše hlava ve spolupráci s pravou a levou rukou dovede i uskutečnit. Alespoň já tomu pevně věřím, kamarádi.

A svá předsevzetí si, kamarádi, klidně můžete psát třeba do komentářů pod tenhle článek, pochlubte se s nimi do světa. Ono to "chlubení" přispěje k tomu, že jste to už řekli, napsali, že je to "někde" schované, a už jen to Vás bude podvědomě kopat k tomu, abyste podle té své myšlenky začali i jednat. Těším se na to, až ty řádky budu číst. A Vy se těšte na to, až je, v průběhu příštího roku, budete sami žít, kamarádi.