Mám dojem, že svět se zbláznil ... nechápu.

08.10.2014 12:09

Snažím se, kamarádi, seč jen můžu, pracovat na sobě. Tedy vzdělávat se, číst knížky o osobním rozvoji, sledovat videa, snažím se mít se líp a vybojovat na tom našem světě kousek hezkého místa pro svou rodinu, své přátele a lidi kolem sebe, myslím, že asi jako každý z nás.

A tak jsem minulý rok objevil fenomén Jirky Vokáče Čmolíka a jeho Inner Winner institut, a jako jeden z mnoha jsem se zúčastnil i programu Neurorestart, který jsem si zaplatil, a naučil se tam, přiznávám, pár zajímavých duševních technik, které mně někam dál posunuly. Dostal jsem se tím do mailových databází pana Davida Kirše, jeho ženy Alice, pana Pavla Říhy, Stáni Mrázkové,  a spousty dalších internetem se živících lidí, i z jiných skupin, jako je například Ivo Toman nebo třeba Marie Michaličková

A tak zpovzdálí sleduju ony jejich programy, občas si přečtu nějaký ten e-book, občas se něčemu přiučím, protože mně to doopravdy zajímá, ale beru to tak nějak s rezervou, protože jedním z téhle partičky se pravděpodobně nestanu, mé myšlení (Jirka Vokáč by řekl "můj program v mozku") je poněkud jiný, a přestože jsem provedl jeho kritickou sebeanalýzu, dospěl jsem k závěru, že úplně a kompletně ho měnit nebudu a že ten, co mám, mi tak, jak je, vlastně více méně vyhovuje. 

Co mně ovšem opravdu šokovalo, je včera zveřejněná pětiminutovka Jirky Vokáče Čmolíka s názvem Rozchod. Víte, kamarádi, já už jednou jedním koncem vztahu prošel, když mi moje bývalá žena v roce 2008 po dvaadvacetiletém soužití dala najevo, že už prostě nejsem ten ideální, a že se mám sebrat a táhnout pryč. Udělal jsem to tehdy, a protože jsem jí měl přes to všechno rád, dal jsem jí všechno, co jsem tehdy měl a odešel do nového života s patnáct let starou rezavou Felicií a s velikým dluhem, to vše kvůli tomu, aby se moje žena a obě mé dcery, které s ní zůstaly, měly dobře. Zavrtal jsem se potom do práce, makal jsem v realitní kanceláři, potom jsem po dobu jednoho roku dvanáct hodin denně věnoval tomu, abych úplně z ničeho vytvořil novou firemní agenturu v Liberci (vědomě na druhé straně republiky, protože předtím jsem byl Brňák), ale rozhodně jsem se svým příběhem nechodil na internet, a rozhodně jsem ho nikomu nadšeně nevykládal.

Včera mně na facebooku úplně praštilo do očí sponzorované (= placené !!) sdělení JVČ nazvané "Jak to máme s Magdalenou", ve kterém se Jirka, nemůžu se přitom zbavit toho dojmu, že "nadšeně", svěřuje s tím, že oni dva spolu po dvaceti letech končí, a že každý z nich půjde jinou cestou. I když se rozchází jako přátelé, což upřímně velmi málo kdo dokáže, přesto je to, podle mně, smutná událost. Následované to bylo pozvánkou na internetový webinář s názvem "Vztahy jako umění", a doplněné odkazem "http://.../a_box=...", tedy affiliate box, kdy se provede zdarma webinář, na webináři bude nějaká placená akce (kupte si tohle a tohle nebo se přihlašte, za peníze, tam a tam), a když si to koupím, pak ten, kdo mně na webinář přivedl z toho bude mít nějakou provizi - to samočinně ohlídá právě ten affiliate dodatek za odkazem.
No, dobrá, rozchází se spolu veliké množství lidí, vlastně nadpoloviční většina vztahů končí rozchodem, mají na to právo, ale dělat si z toho placenou show ?? A tak jsem vydržel 24 hodin mlčet, že to v sobě strávím a přežvejkám a popřemýšlím nad tím, jakže to bylo myšleno.

Dnes ráno na mně ovšem vykoukl další mail, s předmětem "Jak být SKVĚLOU patnerkou a NEZTRATIT SAMA SEBE" v němž mně Alice Kiršová oslovuje "Ahoj krásko !". No dobře, prominul bych i to, že manželka samotného tvůrce skvělého mailového programu Smart Emailing (který používám i já) neumí v databázi rozlišit mezi mužem a ženou. V textu se ovšem dozvídám, že právě říjen je nejinspirativnějším měsícem letošního roku. A že mně zve na webinář se stejným názvem, který pořádá paní Magdaléna Vokáčová, takto mimo jiné koučka lidských vztahů, při příležitosti svého rozchodu s Jirkou po dvaceti letech.

Nějak stárnu a přestávám rozumět tomu světu kolem nás. Už jste se někdy, kamarádi, snažili ZPENĚŽIT svůj rozchod ? Myslíte si, že VYDĚLAT je nutné absolutně na všem ? Nebo se Vám to, stejně jako mně, zdá už poněkud "chucpe" ?