Opravdu příšerný finanční produkt....

13.10.2015 16:31

Tak jsem Vám dnes dostal zadání od jedné reklamní agentury, abych coby finanční poradce pomohl jejich klientovi s propagací jeho nového projektu. Jenomže samotný princip tohoto projektu mi tak hnul žlučí, že z mé pomoci nebude nic. A ještě napíšu varování pro své čtenáře.

Ten "skvělý" produkt má pracovní název "Babi, dědo, děkujem!", a vymyslela ho jedna veliká a známá penzijní společnost na českém finančním trhu. Tu ale prozatím nebudu jmenovat, protože produkt (zatím naštěstí) ještě není v přímém prodeji. Princip projektu má být podle jejich představ asi tento :

Až dodnes babičky a dědečkové dávají svým vnukům hmotné dárky - tu čokoládu, tu autíčko, tu třeba něco na sebe, sem tam i peníze v obálce třeba pod stromeček. Jenže čokoládu vnouček sní, autíčko časem rozbije, z oblečení vyroste, peníze rodiče dítěti utratí za něco podobného. A tak vlastně v dospělosti nemá krom několika společných fotek na babičku s dědečkem vůbec žádnou památku. No a penzijní společnost vymyslela, aby místo těchto drobných dárků babička s dědečkem vnoučkovi založili opravdu dlouhodobé penzijní spoření se státní podporou, investované do podílových fondů.

Parametry navrženého produktu jsou takové, že spoří prarodiče svým vnukům/vnučkám, a to pravidelně nebo jen občas nebo jednorázově. Částka pro spoření je v podstatě libovolná, ale státní podpora k produktu je až od tří set korun měsíčně nahoru. Penzijní společnost bude tyto prostředky desítky let zhodnocovat prostřednictvím vlastních podílových fondů, rodiče dítěte ani jeho případní opatrovníci nemají šanci se k penězům nikdy dostat. Vnouček si sice může toto spoření vybrat po dosažení plnoletosti, ale tím by přišel o státní podporu, zámyslem produktu je nechat tam peníze až do dne jeho odchodu do důchodu.

Výhodou je podle penzijní společnosti to, že se jedná o pomoc vnukům do života (rozuměj k jejich důchodu), a že je to přímý dar ob jednu generaci. Jsou tam prý minimální poplatky ve srovnání s jinými produkty, a díky tomu, že se jedná o velmi dlouhodobé spoření, je velká pravděpodobnost, že výnosy z fondů budou vyšší než kdyby peníze například jen tak ležely v bance.

No a teď ten produkt vysvětlím podle sebe, na svém vlastním příkladu: Když mi bylo 12 let, měl jsem babičku, která mi tehdy koupila můj první foťák v životě vůbec, tehdy (v roce 1978) velmi moderní Corinu. Byl to ten lepší typ s bleskem, stála jí celých 130,- Kčs, což byla tenkrát pro babičku opravdu velká suma. Dodnes si pamatuju, jak nadšený jsem tenkrát byl, a s jakou chutí a radostí jsem dělal své první fotky, ještě na černobílý film 6x6. A i když je dnes babička už 5 let mrtvá, i když jsem v mezidobí vystřídal dalších snad deset fotoaparátů a moje (dávno zastaralá) Corina skončila bůhví kde, pořád si tuhle udílost pamatuju jako velikou a přelomovou v mém tehdejším dětském životě.

A teď si představte, kdyby se byla bývala babička tehdy zachovala podle rady penzijní společnosti, a uložila mi těch 130 Kčs na jejich naprosto úžasný produkt. O ten svůj skvělý pocit klukovské hrdosti bych přišel, měl bych dojem, že mi babička nekoupila vůbec nic. Ve skutečnosti by to samozřejmě nebyla pravda, dala by mi peníze, které by dodnes ležely někde v investičním fondu v bance. Je mi dnes 49 let, do důchodu to mám ještě za 13 let. Peníze bych dostal v roce 2029. Tedy 51 let po faktickém darování a 19 let po smrti mé babičky. I kdyby je penzijní společnost investovala do čistě výnosových akcií a dokázala je za tu dobu i se započtením všech poplatků zhodnotit třeba 15x, dostal bych 15*130=1.950,- korun. Obávám se, že v roce 2029 si za danou sumu peněz vlivem inflace koupím méně, než kolik jsem si mohl koupit v roce 1978 za 130,- korun tedejších. Ano, okamžik výplaty by zřejmě vedl k tomu, že bych si na svou babičku vzpomněl, a možná bych si doma i zapálil svíčičku na její památku. Ale upřímně - splnil by takový dárek svůj účel? Nehledě na to, že výnos samozřejmě není  garantovaný (byť je vysoce pravděpodobný), Dědeček Vít Pokorný se svým vnukem.a že za tu dobu se může několikrát změnit vláda, spolu s ní zákony, spolu s nimi i hodnota koruny, měna, může dojít ke globálním změnám, atd..

Zadavatel (tedy penzijní společnost) je přesvědčen, že výhody jednoznačně převyšují možné nevýhody. Z jejich pohledu je to samozřejmé, budou mít na mnoho desetiletí peníze v jimi spravovaných fondech, fondy tak budou "větší" a společnost spolkne i všechny s tím spojené poplatky (minimálně tedy vstupní + management fee z výnosů). Ale jako dlouholetý zkušený finanční poradce a také jako člověk (a také jako dědeček, vždyť už mám dnes tříletého vnoučka Marka - viz obrázek vedle) Vám radím - NEDĚLEJTE TO. Tudy podle mně, doopravdy, cesta nevede.