Ťuky ťuk ... je tady někde maminka ??

10.05.2015 11:06

Ťuky ťuk, ťuky ťuk ... jestlipak někde je tady nějaká maminka ?
Žena, která zná nás už z doby, kdy jsme byli miminka,
a vlastně ne, ona nás znala ještě dřív, než jsme se narodili.
Vždycky nám věnovala nejednu svou chvíli,

 

dělala všechno možné i nemožné proto, aby nám bylo dobře na světě,
učila nás mluvit a počítat a dívala se, zda to nespletem,
a potom prožívala s námi naše dětské lásky,
svačiny chystávala nám do školní tašky,

 

a měla radost, když přijali nás na střední či na vysokou školu.
Stála při nás, ať už životem jsme šli nahoru a nebo dolů,
pomáhala nám vždycky, když v životě se něco nějak zauzlilo.
A pyšnila se spolu s námi, když zas hrdí jsme byli na své dílo. 

 

Neřekla nic, když na hlídání dali jsme jí vnoučka.
Usmála se, a věděla, že její vlastní život počká.
Tam, kde bydlí máma, je doma, a smíme se tam vždycky vrátit.
Pro případ, že na té široširé zemi snad můžeme se ztratit.

 

Pro všechny mámy a zvlášť pro tu mojí teď píšu tuhle ódu.
Na radost. Na to, že jste. Na to, že můžeme být spolu.
A za všechno, co jste udělaly, z celého srdce děkuji.
Své mamince, dočetla-li až sem, rád říkám, že ji miluji.

 

 

 

P.S.: A tatínkům chci říct, že... no že je máme taky rádi.
Jsou dobří chlapi, a byli nám vždy výbornými kamarády.
Ale napíšu jim až na den otců, což oni jistojistě pochopí.
Dnes je den maminek. věřím, že tuhle příležitost uchopí,

 

a koupí své životní družce, naší mamce, třeba květinu.
Nebo jí uvaří oběd. Nebo jí pozvou na dobrou zmrzlinu.
A nebo se k ní přitisknou, a zašeptají pár kouzelných slovíček.
O tom, že maji ji rádi. Což vydá hned za tisíc kytiček :-)