Vánoční zamyšlení a pár slůvek díků...

24.12.2015 00:24

Krásný dobrý den, kamarádi,

úúúúž se nám zase sešel rok s rokem, a máme je tady zase. No vánoce, přece. Svátky klidu, míru a pohody. Na balkóně je stromek, který se dnes bude zdobit, ve vaně plave kapr, a pořádně si na nás otvírá papulu. No dobře, u někoho je stromek umělý, a místo kapra je v mražáku jen kostka rybího filé. A někdo má dokonce jen ten strom na náměstí, který jsme v Čechách ještě naštěstí kvůli migrantům nezrušili (jako to "multikulturně" udělali naši belgičtí kolegové), a k večeři bude mít třeba jen polévku, navařenou ve středisku Armády spásy.

Ale není to vlastně jedno ?

VánoceByl jsem dnes s Gitkou v Tescu, a nestačil jsem zírat. Aut tolik, že nebylo kde zaparkovat, lidí tolik, že málem nestačily nákupní vozíky, nákupy minimálně trojnásobné, než obvykle. Maso, alkohol, cukroví, pečiva jak pro batalión před světovou válkou, tu čokoládu, nebo raděj hned tři, tu oblečení, tu panenku, a ještě třeba tlakový hrnec. Šup s tím do košíku, hamty, hamty, hamty...

Sedím si tu nad skleničkou Kofoly, kterou mám rád sice nejen o vánocích, ale "Ne, ne, já nemusím, já už ho vidím!!!", to je přece jen nezapomenutelná vánoční reklama. Krom té Kofoly jsem si dopřál ještě štamperlík vaječňáku, který jsme si kdysi vyráběli sami doma, ale letos jsme ho už rovnou koupili v tom chrámu mamonu. A mudruju o životě. Čím více let jsem na světě, kamarádi, tím více si uvědomuju, že ty nejcennější a nejžádanější dárky si nekoupím za žádné peníze. Je pro mně úžasně cenné třeba to, že nemusím jít do práce (ony ty pojistky a investice fakt počkaj až na leden, že jo), a že vánoce můžu trávit v klidu a v pohodě, v blízkosti svých nejbližších, své manželky Gitky a také Jarky, která se vlastně stala mou dcerkou.

Neméně cenné pak je, že díky vynálezu přítele Alexandra G. Bella mohu stisknout už jen dvě tlačítka, a zavolat třeba svým rodičům, nebo svým pravým dcerkám Jance a Martince, které jsem sice vychoval, ale ony už žijí svým samostatným životem, a namísto taťky už mají své blízké a své kamarády. A je to tak dobře a má to tak být. Vážím si toho, že během svátků se potkám s Evou a Darinou a Števem a Petrem a se spoustou dalších lidí, kteří tvoří mou velkou rodinu a s mými kamarády. Děkuju za to, že jste, a že mám kam a za kým zajít na tu kávu a na kousek řeči.

Děkuju i za to, že jsem vlastně i ve svém věku stále ještě "relativně" zdravý, a že mně netrápí vlastně žádné kritické choroby. No dobře, mám nadváhu, vyšší krevní tlak, špatně slyším a na čtení už potřebuju brýle, ale však mi taky už příští rok bude padesát. Nemůžu si stěžovat - stále ještě dojdu tam, kam potřebuju, vyběhnu na kopec, a když je to třeba kvůli kešce zapotřebí, vylezu na strom nebo slaním do nějaké té průrvy.

Sluší se poděkovat také za to, že mám práci, byť Svíčkadocela novou, kterou jsem si našel vlastně jen nedávno. Ale kolegové mě mezi sebe skvostně přijali, a dali mi najevo, že si váží mých zkušeností, a že jsem na tom místě ale opravdu potřeba. No a vypadá to, že za práci i nějaké ty peníze budou, a že to pro uživení mé rodiny bude relativně stačit, a dokonce ještě i něco maličko zbude třeba na cestování, na to, abych občas udělal své ženě radost, a také jen tak, pro strýčka příhodu.

Suma sumárum - mám s kým být, mám si s kým povídat, mám kde bydlet a mám co jíst, nemusím polykat tuny prášků a navíc je statisticky dokázáno, že zítra ráno zase vyjde sluníčko. V hlavě mám spoustu plánů do budoucna, a mám úplně nezvratného tušáka, že nakonec jich většina plus/minus i vyjde. A ty, které snad ne, budou nahrazeny jinými, dost možná lepšími či ještě smělejšími. A ono to tak nějak stačí, kamarádi. 

Přeju Vám všem opravdu klidné, pohodové a ničím nerušené vánoce. Přeju Vám trošku toho zdraví, trošku štěstí, trošku pohody. Využijte příležitost vánočních svátků, a poseďte, podumejte, porozmýšlejte. Poděkujte za všechno, co Vás činí šťastnými a spokojenými, i kdyby to měly být jen maličkaté maličkosti. Vyslovte svůj dík konkrétnímu člověku, nebo ho "jen tak" vypusťte do vesmíru. Nebojte se, vesmír je mocný, a on už ten Váš dík sám přesměruje k těm správným uším.

Řekněte své partnerce "miluji Tě", dejte najevo svým blízkým, že máte radost jen z toho prostého faktu, že existují. A usmiřte se i s těmi, kteří Vám snad někdy v minulosti ublížili. Prostě to hoďte za hlavu, a odpusťte, stejně, jako jsem to dávno udělal já. Vyčistěte si hlavu, nic si neberte osobně, nevytvářejte si žádné domněnky. Stavět mosty je totiž mnohem užitečnější činnost, než je za sebou pálit, já už jsem na to ve svém věku naštěstí přišel.

Tož - šťastné a veselé, kamarádi!